Die Ausstellung „Wirken im Gleichen“ des Schweizer Konzeptduos supe.ch (Susanne Schär & Peter Spillmann) bietet eine Gesamtinstallation, die von Natur, Reisen und technischen Apparaten geprägt ist. Diese zeichnet sich vor allem durch die kreative Leichtigkeit der erfahrenen Künstler aus, die sowohl spielerische Installationspositionen als auch spektakulärere Mehrkanal-Audio-Video-Inszenierungen meistern können.

Die Ausstellungsinszenierung ist für die Galerie Kabinet T. in Zlín maßgeschneidert. Bereits im Eingangsbereich werden die klaren Ideen der Künstler in Form von Glitch-Panoramen von Landschaften, die aus der Position eines fahrenden Autos und Zugs aufgenommen wurden, einer Licht- und Textintervention, einer zauberhaften Gravitations-Serie von Decken-Matratzen oder einem äquilibristisch gekippten Meer in einem gestützten Bildschirm, in durchdachten Details zum Leben erweckt. Alle Werke entstanden zwischen 2011 und 2019 während der nomadischen Reisen von supe.ch rund um die Welt und werden in dieser Zusammenstellung zum ersten Mal präsentiert. Sie wirken kompakt, aber vor allem als gelungener Auftakt zur räumlich dominanten Mehrkanal-Audio-Video-Installation „Die Magie des Tuns“ von 2021. Auf vier großflächigen Projektionen arbeitet supe.ch mit performativen Auftritten von fünf Protagonisten. Improvisationen in ihrem Ausdrucksarsenal sind erlaubt, aber innerhalb von Prozessen, die vorher festgelegt wurden. Die festgehaltenen Handlungen, die gestisch und repetitiv sind, kontrastieren in ihrer Alltäglichkeit mit der Absurdität ihrer Aufführung in den ausgewählten Szenerien. Sie sind zu unaufdringlichen Erzählungen verwoben, deren imaginären Nahtstellen im „off-screen“ innerhalb der Installation der drei vorangestellten (oder aller vier) Projektionsflächen verlaufen und eine zeitliche Disparität erzeugen. Die Suche nach zeitlichen Abfolgen zwischen den Szenen ist also nicht unbedingt notwendig, da sie der Logik direkt widerspricht. Für den begeisterten Beobachter hingegen kann das Auffinden raum-zeitlicher Abweichungen das größte Experiment der Arbeit sein. Die Dynamik des Drehs, die auf der direkten Interaktion zwischen der Kamera und den Protagonisten beruht, konzentriert sich auf die Flugbahn der Kamerafahrt, wobei die Bewegung des Mediums die Bewegungsabläufe der Figuren bestimmt.

Auf den ersten Blick kann man in die fast meditativen bewegten Bilder eintauchen. Vielleicht gelingt es erst im Nachhinein, in die Tiefen der möglichen Bedeutungen vorzudringen. Aber das tut der Gesamtausrichtung der Videoinstallation keinen Abbruch, die in ihrem letzten separaten Abschnitt in der Umgebung einer Mülldeponie kulminiert und alle Charakteren und ihre Gesten zu einem gemeinsamen Bild zusammenführt. Der dominante Reifenstapel als sich verschiebende Skulptur, die von einem der Akteure sisyphusartig gepflegt wird, stellt alle Helden der vorangegangenen Bilder zumindest in denselben Raum, so dass sie hier, im Sinne des Ausstellungstitels, mit denselben körperlosen Gesten mit rätselhaften Bedeutungen dasselbe tun und eine autonome Vision der Welt skizzieren, die von einer selbstbewussten Installationsform getragen wird.

Übersetzung aus dem Tschechischen ins Deutsche
deepl.com, Lenka Tutschová und supe.ch

. . .
 

Výstavní projekt Wirken im Gleichen švýcarského konceptuálního dua supe.ch (Susanne Schär & Peter Spillmann) nabízí přírodou, cestováním i technologickým aparátem prosycenou instalaci. Ta vyniká především tvůrčí lehkostí zkušených umělců, schopných zvládat hravé instalační polohy i spektakulárnější polyekranové produkce.

Instalace je budována na míru zlínské galerii Kabinet T.. Už od vstupu nechává v promyšlených detailech působit přímočaré nápady tvůrců, ztvárněné v podobě glitchových panoramat krajin snímaných z pozice jedoucího vozu, světelně textové intervence, okouzlující gravitační série nástropních matrací, nebo ekvilibristicky nakloněného moře v podepřené obrazovce. Všechna díla byla vytvořená v letech 2011–2019 během nomádského působení supe.ch po světě a v takové konfiguraci se schází poprvé. Působí kompaktně, ale především jako zdařilé preludium prostorově dominantní vícekanálové videoinstalace The Magic of Doing z roku 2021. Na čtyřech velkoplošných projekcích pracuje supe.ch s performativními projevy pěti protagonistů. Improvizace ve výrazovém arzenálu jsou jim povoleny, ovšem v rámci procesů, které jsou předem definované. Zachycené akty, jež jsou gestické a repetitivní, kontrastují svou všedností s absurditou jejich výkonu ve vybraných scenériích. Vzájemně jsou splétány v nenápadné narativy, jejichž pomyslné švy probíhají v rámci instalace “mimo plátno” tří předsazených (potažmo všech čtyř) projekčních ploch, a vytváří časovou diskrepanci. Hledání časových sousledností mezi jednotlivými výjevy tak není úplně nezbytné, neboť se přímo příčí logice. Na druhou stranu může být pro zaníceného pozorovatele nalézání časoprostorových odchylek možná největším dobrodružstvím díla. Dynamika snímání, jež je založena na přímé interakci kamery a postav, se soustředí na trajektorii vybraných pohybů, pohyb těla určuje pohyb média.

Na první pohled se lze do až meditativních pohyblivých obrazů ponořit. Proniknout do hloubek potenciálních významů se možná více daří až při zpětném promýšlení. To ale nijak neoslabuje celkové směřování videoinstalace ústící ve své poslední oddělené části do prostředí skládky, která stmeluje všechny postavy i jejich gesta do společného obrazu. Dominantní hromada pneumatik jako proměnlivá struktura, sysifovsky opečovávaná jedním z aktérů, staví všechny hrdiny předchozích obrazů alespoň do stejného prostoru, aby zde v duchu názvu výstavy dělali stejnými odosobněnými gesty s enigmatickými významy to stejné a načrtávali tak autonomní vizi světa, podpořenou sebevědomým instalačním tvarem.

. . .